Motoristé sobě se podle posledních průzkumů vracejí do hry o Sněmovnu, na politickém spektru ale stále hledají svoji pozici. Nepatří do vládního tábora, brání se však i spojování s antisystémovou opozicí. Jejich pražský lídr Boris Šťastný se nově ostře vymezil vůči komunistům, a to i za cenu pokračování vlády Petra Fialy. Jak to zapadá do strategie strany a co může stát za jejím vzestupem v průzkumech?
„My s komunisty nikdy spolupracovat nebudeme. Nikdy. Ani za cenu toho, že bychom měli být v opozici, že by tady měla být nějaká jiná vláda,“ řekl na konci srpna lídr Motoristů v Praze Boris Šťastný.
Moderátor se ho ptal, zda by s komunisty nespolupracoval v žádném případě. Ani v situaci, kdy by alternativou bylo pokračování vlády Petra Fialy (ODS). Šťastný to potvrdil.
Vůči tomu se ohradil Daniel Sterzik, předseda hnutí Stačilo!, pod jehož značkou komunisté v letošních volbách kandidují.
„Hlas pro Motoristy se snadno může stát hlasem pro pokračování této hrůzovlády. Myslete na to u voleb. S Motoristy riskujete, že ve skutečnosti nebudete volit doprava, ale budete volit Fialu,“ napsal Sterzik na svém facebookovém účtu .
Štastného slova však nejsou překvapení. Pro Motoristy nebyla antisystémová levice přijatelná nikdy. Předseda strany Petr Macinka to zdůrazňoval už dřív. „O směřování budoucí české vlády rozhodnou komunisté, nebo Motoristé,“ řekl na prvním kongresu strany v prosinci 2024.
Podle politologa Romana Chytilka z Masarykovy univerzity Motoristé cílí především na zklamané konzervativní voliče ODS. „Jejich rétorika je očišťovatelská. Pro takto orientovanou stranu je antisystémová levice ideově spíš nepřijatelná,“ říká s narážkou na Stačilo!
„Kromě důrazu na téma automobilismu, ve kterém se zrcadlí odpor vůči EU, mluví [Motoristé] o těch věcech, kde ODS své nejvíce konzervativní voliče mohla v uplynulém volebním období zklamat. Jsou to témata jako daně, neefektivita, nedostatečné vymezování se vůči EU a progresivismu,“ vyjmenovává politolog.
Svébytný politický projekt
Sterzik není jediný opoziční politik, který se nyní vůči Motoristům vymezil. Doplnil ho například sociální demokrat Lubomír Zaorálek, který letos rovněž kandiduje pod křídly Stačilo! „Tohle je důkaz, že bez Stačilo! žádná opravdová změna v této zemi po volbách nebude!“ napsal na svůj Facebook v reakci na slova Šťastného.
Do kritiky se zapojil i Jindřich Rajchl, předseda hnutí PRO kandidujícího v rámci SPD. „Nic horšího než bruselský diktát pod taktovkou Spolu nám totiž prostě a jednoduše nehrozí. Je mi to tudíž líto, ale Motoristé u mě tímto skončili. A jsem si jist, že zdaleka nejen u mě,“ napsal Rajchl na Facebooku .
Politici antisystémové opozice se tak snaží upevnit svoji protestní roli. Chtějí být volbou číslo jedna pro odpůrce současné vlády. Politolog Chytilek si ale nemyslí, že by tato událost měla větší dopad.
„Nečekám, že bude bouře nad výrokem Borise Šťastného výrazně eskalovat. Celkově efekt této události pro kampaň očekávám spíš malý,“ hodnotí.
Vymezit se vůči komunistům zároveň nemusí být v rozporu se strategií, na niž Motoristé sází. Podobnými momenty se mohou snažit vykreslit sebe sama jako svébytný politický projekt. I distanc od Stačilo! tak podle politologa může Motoristům pomoci vyplnit ideovou mezeru mezi vládou a opozicí.
„Aktivní odpor k radikální levici nejspíš není nosný pilíř kampaně Motoristů, ale je úplně běžné, že řadu témat si strany v kampani nevybírají. Jsou jim prostě vnucena a musí v nich zaujmout nějakou pozici,“ vysvětluje politolog.
Změna vlády, ne režimu
Motoristé se od zbylých opozičních stran nesnaží odlišit ojediněle. V dubnu se například Macinka zúčastnil konference spolku Svatopluk. Jejím tématem byla změna tuzemského politického režimu. Účastnil se jí tehdy také šéf SPD Tomio Okamura a už zmíněný Sterzik ze Stačilo!
Jediný z této trojice opozičních lídrů, který se k tématu postavil kriticky, byl právě Macinka. „Nutnou podmínkou není změna režimu, ale změna vlády,“ řekl na konferenci a označil takové úvahy za populismus a nebezpečí.
Podobně brání Macinka také výstup Šťastného v nedávném rozhovoru. „K celé této aféře mohu říci pouze jediné: Motoristé sobě jsou v současnosti jedinou politickou stranou v České republice, která jasně odmítá jak komunisty, tak Fialu,“ napsal na Facebooku.
Situace tak znovu dokládá snahu Motoristů být „něčím mezi“. Až volby ukážou, zda je v tomto prostoru dost místa alespoň pro pět procent voličů. Tato strategie totiž může být pro voliče matoucí.
Motoristé od svého prvního kongresu tvrdí, že chtějí konkurovat ODS a po volbách spolupracovat s hnutím ANO. Vstoupili s ním i do stejné frakce v Evropském parlamentu.
Zároveň stále častěji varují nejen před Stačilo!, ale i SPD. Například plzeňský lídr Motoristů Oto Klempíř nazval SPD stranou pekla, Macinka zase řekl, že se bojí vyvolávání nálad na opuštění NATO.
Tuto stylizaci do standardní pravicové strany nejčastěji nabourává Filip Turek. Nejviditelnější zástupce Motoristů čelí od svého vstupu do politiky v evropských volbách kritice – největší kontroverze vzbudil, když se jeho kritici a následně i policie zabývali jeho náklonností k nacistické symbolice.
V dubnu zase Turek vyzval své příznivce k násilí na novináři. A v europarlamentu často hlasuje stejně jako jeho kolegové z SPD a Stačilo!
Samotný program Motoristů sobě nicméně antisystémový není. Strana chce podle něj zachovat dokonce i koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, čímž se odlišuje nejen od SPD a Stačilo!, ale i od hnutí ANO.
Motoristé tak svojí pozicí přešlapují na těsné linii mezi provládním a protivládním blokem voličů. V posledních měsících ale balancují také na hraně vstupu do Sněmovny.
Podle posledních průzkumů agentur STEM a Kantar by se však do dolní komory dostali. Politolog Chytilek si to vysvětluje tím, že se více zaměřili na svůj politický program.
„Ve volbách s pětiprocentní klauzulí dává straně jako Motoristé nejlepší vyhlídky uspět smysluplné ideové odlišení se od všech dalších kandidujících stran. To strana po prozření, že ji do Parlamentu nedostanou jen výrazní kandidáti, už několik týdnů dělá. A v průzkumech jí to pomáhá,“ popisuje.
Zdroj: Deník N
