Vedle tradičních uskupení usilují o hlasy v parlamentních volbách také nováčci. Z nich jsou nejvýraznější Motoristé sobě, kteří loni společně s Přísahou pronikli do Evropského parlamentu. Tentokrát však zabojují sami. „O spolupráci jsme stáli, ale na dohodu musí být vždy dva. Pokud nejsou, dohoda není možná,“ říká předseda strany a zároveň její jihomoravský lídr Petr Macinka, který pochází z Břeclavi.
Proč jste se s Přísahou nedohodli?
O její podporu jsme stáli. Na začátku roku jsme došli k racionálnímu názoru, že Motoristé nechtějí vstupovat do žádné předvolební koalice, protože si myslíme, že zvýšené volební kvorum – v případě dvoukoalice osm procent – je pro malé nebo nové subjekty značně riskantní. Ale vedle toho jsme řekli, že si vážíme Roberta Šlachty jako autority na poli vnitřní bezpečnosti a rádi bychom s ním spolupracovali. Což si bohužel Přísaha vyložila stylem, že spolupracovat nechceme. Jejich reakce byla potom značně hysterická. My jsme se k tomu nevyjadřovali, nepřipadalo nám to důstojné.
Později jste ale předložili ještě jednu nabídku.
To už bylo někdy v červnu, kdy bylo jasné, že hlasy Přísahy jednoznačně propadnou. Přišlo nám to škoda, takže jsme jim dali šanci, aby hlasy nepropadly. Ale ani tuto nabídku, podle nás mimořádně velkorysou, nepřijali. Jejich republiková rada jednomyslně rozhodla, že s Motoristy jít nechtějí. Nám nezbývá než to respektovat.
Podle jihomoravského lídra Přísahy Petra Vokřála byla poslední nabídka značně nevýhodná. Šlo o prázdné gesto?
Ne. Byla mimořádně velkorysá a zároveň mířena i na něj. Mohl si vybrat, jestli být lídrem v jednom z menších krajů, nebo být za mnou jako předsedou Motoristů dvojkou v Jihomoravském kraji, což je nepochybně výrazně lepší pozice než jednička strany, která se do Sněmovny určitě neprobojuje. Pan Vokřál na schůzce nebyl, byl jsem tam já, Robert Šlachta, Filip Turek a ještě jeden člověk od Roberta Šlachty. Myslím si, že nebyl úplně přesně informován, co tam v souvislosti s jeho jménem zaznělo. Trošku se bojím, že mu lhali.
Avizujete, že do čtyř let chcete mít vyrovnaný státní rozpočet, což znamená brutální škrtání. Budeme si muset všichni utáhnout opasky?
Hlavně si budou muset utáhnout opasky některé neziskovky, lehkoživky a různé parazitické struktury na rozpočtu.
Běžní lidé tedy tuto konsolidaci nepocítí?
Pocítí, ale v pozitivním slova smyslu. Nevím, jestli je potřeba mít drahé energie kvůli tomu, že se budou podporovat obnovitelné zdroje. Naopak máme dostatek kvalitního uhlí, které je suverénně nejlevnější energetickou komoditou, která se nemusí dovážet a stačí ji těžit. Místo šílené podpory obnovitelných zdrojů můžeme zlevnit energie.
Součástí škrtů mají být i úřady, ale zároveň chcete zřídit celostátní specializovaný stavební úřad pro větší projekty, což budou náklady navíc. Dává to smysl?
Určitě nepřinese náklady. Přinese zrychlení výstavby, což je palčivý problém. Rozpohybuje to ekonomiku, zvýší hospodářský růst i výběr daní společností. A určitě to zlevní ceny bydlení normálním lidem. Když se podíváme na Brno či Jihomoravský kraj, průměrná cena bytu vzrostla ze 40 až na 120 tisíc za metr. Je to dané tím, že se nestaví. Je velká poptávka, ale malá nabídka. Cesta k tomu něco postavit je příliš zdlouhavá. Je taková z nouze ctnost, že se zřídí specializovaný úřad pro větší projekty, který bude mít výrazně jiná pravidla a výrazně snazší postupy, aby se mohlo začít stavět. Je to odblokování zablokované situace. Není to tvorba nového úřadu, kde by si lidé vzájemně orazítkovávali papíry a tvářili se, že pracují.
Také slibujete zkrátit dobu hypotéky z 35 let na polovinu. Nařídíte developerům, aby snížili ceny?
Vždy je potřeba se dívat na příčiny problému. Zdlouhavé stavební řízení, příliš mnoho regulací, příliš košaté technické normy, co všechno musí novostavby obsahovat. Do toho naprosto nesmyslná nařízení Evropské unie, směrnice, které přikazují, jaká má být světlost, velikost, vzdálenost od stěny, bezemisnost. To jsou všechno věci, které výstavbu výrazně prodražují. Kdybych měl vypíchnout jednu věc, která zvyšuje cenu a prodlužuje dobu splácení hypotéky, je to čas. Pokud někdo investuje do pozemků a trvá mu pak sedm let, než získá povolení, platí během nich úroky z investice, protože jde zpravidla o investiční financování. Když sedm let platíte úroky a nekopnete do země, logicky se vám to promítne do ceny výsledného produktu.
Rovněž chcete bojovat proti „šikanóznímu“ vybírání pokut a zneužívání radarů jako zdroje příjmů. Co je šikanózního na radaru, který na začátku obce kontroluje padesátku?
Máme různá města nebo obce, které mají třeba desítky radarů. Jako příklad uvádíme středočeské Říčany, kde jich je třeba šedesát. Řekněme si na rovinu, že radar u školy nebo nemocnice má velký smysl, ale musí být označen tak, aby všichni věděli, že tam je. Pokud máme ve městech radary, které svou existenci vyjeví řidiči až čtvrt roku poté, co tam projede, tím, že mu do datové schránky přijde pokuta, neplní svou bezpečnostní roli. Má být označen tak, aby vedl řidiče ke zpomalení. Ale když si ho nevšimnete nebo o něm nevíte, je tam jen na vybírání pokut a svou roli neplní.
Ale když platí padesátka a řidič jede rychleji…
…tak mu sice za čtvrt roku přijde pokuta, ale jel tam rychle. Když je tam padesátka a uvidí radar, pojede padesát.
Ale padesát by měl jet i bez radaru.
No, měl by.
Víte o tom, že některé obce na radary dokonce doplácejí?
Ale to je přece ještě horší varianta. Když máte radary, které šikanují, jsou blbě označené, posílají pokutu čtvrt roku poté, co projedete, a zároveň na ně obce ještě doplácejí. Zaprvé se mi tomu nechce úplně věřit. A zadruhé, pokud je to takto špatně, jde o další důvod, proč je dát pryč.
Jižní Morava má v posledních letech problém s vyššími teplotami a suchem, které trápí zemědělce, ale i lidi ve městech. Jak situaci zlepšit?
Jižní Morava je samozřejmě nejteplejším regionem Česka, ne teď v posledních letech, ale v posledních několika staletích. Je potřeba vnímat, že tu vždy bylo tepleji. V mikroregionu se dá samozřejmě dělat řada opatření jako výsadba zeleně okolo silnic, ve městech se dají koordinovat uzavírky a opravy, aby nevznikala ochranná pásma a daly se tam sázet stromy. Co se týče sucha, určitě je řešením věnovat se v zemědělství sadbě meziplodin, aby pole nezůstávala dlouho suchá, což má také vliv na proudění teplého vzduchu. Určitě se dá udělat řada racionálních opatření, aby se situace zlepšila.
U ochrany přírody prosazujete zdravý rozum místo „zeleného extremismu“. Kde na jihu Moravy k němu dochází?
Vidíme ho všude možně. O tom, jak se přistupuje k lesům, rozhodují ekologové, a ne lesníci. Lesník má podle mě zdravý rozum, ekolog na ministerstvu životního prostředí je fanatický ideolog, který nechce chránit přírodu, ale bojovat s klimatem, nebo ji zakonzervovat ve stavu, v jakém to není možné. Co se týče řek, tak bych spíš věřil rybářům než ekologům, kteří chtějí bezemisní energii, takže do řek cpou turbíny. Pak vidíme na Dyji úhyny ryb. Věřím rybářům, že rozumí řekám a vodám. Věřím lesníkům a myslivcům, že rozumí lesům. Nevěřím to ekologům. Vidíme šílené tlaky na vznik CHKO (chráněná krajinná oblast – pozn. red.) Soutok, proti které budeme určitě bojovat.
Takže ji zrušíte?
CHKO Soutok nemá být CHKO.
Autor: Oldřich Haluza, MF Dnes
