Europoslance Filipa Turka Motoristé přemlouvají ke kandidatuře do Sněmovny. V rozhovoru pro MF DNES připustil, že nad tím v poslední době stále intenzivněji uvažuje, protože proti Green Dealu a Evropské komisi toho v Bruselu sám moc nezmůže. „Dospěl jsem k tomu, že z pozice europoslance s tím teď čtyři a půl roku skoro nejde nic dělat. Jde to změnit akorát z pozice Rady EU,“ říká Turek.
Mezi českými politiky patříte k hlavním příznivcům Donalda Trumpa. Podobně jako europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který označil jeho nástup za impozantní a obdivoval, jak hned od prvních dnů vládl pomocí dekretů. V posledních dnech, kdy se Trump opakovaně pustil do Ukrajiny, už ale Vondra brzdí a říká, že s tím nesouhlasí a vlastně nikdy nepatřil do jeho fanklubu. Jak to máte vy?
Já jsem stále nadšen. Ale neznamená to, že souhlasím s každou větičkou, kterou Trump pronese, a ani nehodlám každé jeho slovo podrobně analyzovat. Ty ostré výroky o Ukrajině jsou spíše součástí jeho tvrdé vyjednávací pozice. Ostatně už v kampani jsme od něj mohli slyšet výroky, které byly až nesmyslně tvrdé. Na mítinku v Jižní Karolíně řekl, že když nebudou unijní státy plnit své závazky vůči NATO, tak do Evropy pozve Putina a řekne mu, ať si tu dělá, co chce. Zelenskyj pokračuje v postoji, který odmítá jakékoli kompromisy. Jeho vystupování v Bílém domě bylo nevhodné jak formou, tak i obsahem.
Co jste říkal na páteční roztržku v Bílém domě, kdy se prezidenti USA a Ukrajiny zhádali před novináři, aby pak jednání Trump předčasně ukončil a Zelenského vyhodil? Nezavřela se tím cesta k mírové dohodě?
To nebyla jen aféra dvou osobností, ale odraz hlubšího problému. Zatímco Trump se snaží ukončit konflikt, který stojí Američany miliardy, Zelenskyj pokračuje v postoji, který odmítá jakékoli kompromisy. Jeho vystupování v Bílém domě bylo nevhodné jak formou, tak i obsahem. Věřím, že k mírovým jednáním nakonec dojde, i přes tento incident. Trump jasně naznačil, že se Zelenskyj může vrátit, až bude připraven na mír. Každá válka skončila u jednacího stolu. Otázkou není zda, ale kdy a za jakých podmínek. Myslím, že je načase, aby evropští lídři převzali skutečnou zodpovědnost a přestali odsuzovat snahy o mírové řešení, bez ohledu na to, od koho přicházejí.
Sám Zelenskyj ale říká, že Ukrajina chce spravedlivý mír, nikoliv mír za každou cenu. Nemá pravdu, nemělo by to tak být?
Ideálně ano, ale bohužel reálný svět nebývá spravedlivý. Rezoluce OSN, že mají Rusové opustit celé území Ukrajiny, to jsou sice krásné pohádky, ale všichni víme, že se to nestane. Trump je realista a humanista, takže mu jde o to, aby přestali co nejdřív umírat lidé a aby USA dostaly záruky za finance, které Ukrajině poskytují a pravděpodobně ještě při její rekonstrukci poskytovat budou.
Trump už také prohlásil, že bezpečnostní záruky musí Ukrajině poskytnout Evropa, nikoliv USA. Měly by tam v takovém případě unijní země včetně Česka vyslat své vojáky?
Já úplně nevěřím, že tohle Trump myslí stoprocentně vážně. Spíš tím míří k tomu, že mír má garantovat NATO včetně států v Evropě, které se na tom mají finančně podílet významněji než dosud. Jinak si myslím, že garancí bezpečnosti na Ukrajině a toho, že se Rusko po mírové dohodě nebude dál rozpínat, musí být NATO v čele se Spojenými státy. Protože Rusko před nikým jiným respekt nemá. A doufám, že tohle Trump dodrží. Sám opakuje, že za něj by k té válce nikdy nedošlo. Počítám s tím, že dokud bude v USA vládnout někdo jako on, tak se válka na Ukrajině neobnoví.
Nedávno jste se vrátil z USA z konference CPAC, kterou tam organizují republikáni a kde kromě Trumpa vystoupil i viceprezident J. D. Vance či Elon Musk. Z některých projevů to skoro působilo, jako by se Evropa v jejich očích z nejbližšího spojence stala úhlavním nepřítelem. Jaký jste z toho měl pocit?
Na mě to nepřátelsky nepůsobilo. Spíš bych řekl naopak, že Spojené státy mají o Evropu a její budoucnost starost. J. D. Vance tam v podstatě opakoval to, co říkal v Mnichově, že přátelství mezi Evropou a USA je tvořeno sdílenými hodnotami a že se jim v dnešní době Evropa vzdaluje. Jako příklad tam opět uváděl Rumunsko, kde kvůli pár set tisícům na kampaň z třetí země zrušili prezidentské volby. A stejně tak se tam řešila svoboda slova a to, že Evropská unie ji chce na síti X potlačovat. Jinak nás ale berou jako nejpřirozenějšího partnera a byli velmi přátelští včetně Elona Muska, se kterým jsem se osobně setkal.
K tomu se ještě dostaneme. Ale nemohu se nezeptat na nejkontroverznější bod celé akce, a to bylo vystoupení Steva Bannona, bývalého Trumpova poradce, který tam při projevu zvedl pravici. Třeba právě Alexandr Vondra říkal, že to už byla čirá provokace, a odešel ze sálu. Jak jste to viděl vy?
Zrovna tenhle projev jsem osobně neviděl, ale samozřejmě se o tom debatovalo. Dotklo se to i naší delegace Patriotů pro Evropu, protože Jordan Bardella (francouzský europoslanec) kvůli tomu zrušil svou řeč a odjel předčasně. My jsme o tom diskutovali, ale já jsem okamžitě tvrdil, že hromadný odjezd by nebyl dobrý. Akorát bychom tím naskakovali na to, že to bylo opěvování nacismu. Souhlasím s tím, co řekl Saša Vondra. Byla to forma provokace, vypadalo to blbě, ale ten člověk pak řekl: Amen, nikoliv nějaký nacistický pozdrav. Navíc se té akce účastnilo mnoho lidí z Izraele a neumím si představit, že by tam někoho napadlo, že to opravdu byl pozdrav inklinující k nacismu. Nevěřím tomu.
Pojďme k Muskovi . Jak jste se k tomu setkání s ním dostal?
Před svým projevem nás přijal na krátkou audienci. Ještě tam se mnou byli dva europoslanci Patriotů. Vyprávěl jsem mu o tom, jak děsivá je byrokracie v europarlamentu a že se musíme inspirovat u něj a jeho resortu pro efektivitu (DOGE). Je to hrozně milý a inteligentní člověk, který má velmi velký smysl humor. Stejně jako Trump. Často používá nadsázku, nekorektní vtipy a sprostá slova. Mají prostě takový svůj styl. A proto mě mrzí, když tady v Evropě pak vše překládáme doslovně a lidé vnímají jejich slova jen ve zkratce z titulků, které je často démonizují.
Svého Muska by podle vás potřebovala i Evropa. Co by tu měl osekat?
Trumpovým nejvýznamnějším počinem podle mě zatím bylo odstoupení od Pařížské klimatické dohody a odmítnutí Green Dealu. V tom mi Evropa přijde svázaná. A pak jsou tu všechny ty regulace, předpisy a další nařízení, jež se týkají jakékoli výroby. Ta přeregulovanost je u nás taková, že jsme kvůli ní už absolutně nekonkurenceschopní. Další na řadě by měl být celý systém Evropské unie, který de facto řídí nikým nevolení úředníci z Evropské komise. Evropský parlament do toho vlastně nemůže moc mluvit.
Konec Green Dealu ale Ursula von der Leyenová vyloučila a naopak uvedla, že plán trvá a Evropa půjde světu příkladem. Lze s tím vůbec z pozice Česka něco zmoci, když se zdá, že na dalších pět let má mandát jistý?
Dospěl jsem k tomu, že z pozice europoslance s tím teď čtyři a půl roku skoro nejde nic dělat. Jde s tím něco dělat akorát z pozice Rady EU ( kde zasedají ministři členských zemí – pozn. red. ). To znamená, že by v Česku musela vyhrát volby nějaká politická síla, která by byla ochotna spojit se s Maďary, Italy, Rakušany a s dalšími zeměmi, které začínají razit ten trumpovský směr nebo jsou kritičtí ke Green Dealu. A z pozice Rady pak bojkotovat ty zelené a regulační návrhy a vlastně vypovědět poslušnost Evropské komisi. Protože ta jde proti zájmům i vůli voličů.
Jak to myslíte?
Sám jsem byl skrutátor a přepočítával jsem hlasy, když se volila nová Komise. A zažil jsem ten brutální lobbing, který při té volbě vypadal tak, že každému europoslanci volala cizí čísla a zvali je na schůzky, kde jim vysvětlovali, proč mají volit Ursulu von der Leyenovou. Takže já v demokratický systém v Evropské unii nevěřím, protože ho sám zažívám a vidím, jak vzniká. Komise navíc nevystupuje pouze proti lidem, ale i proti jednotlivým vládám. Italská premiérka Meloniová i další už s ní nemají úplně trpělivost. Samozřejmě jsou ale závislí na dotacích. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je všechny drží v poslušnosti tím, že jim přislíbí peníze.
Když tvrdíte, že věci lze změnit jen na Radě EU, kde sedí ministři, co jste říkal na mimořádný projev Petra Fialy (ODS), ve kterém prohlásil, že pokud se zásadně nereviduje Green Deal, stane se z Evropy skanzen?
Samozřejmě je to velmi směšné z úst pana premiéra Petra Fialy, který během předsednictví v roce 2022 prosadil nejvíce z Green Dealu. Za to mu dokonce Frans Timmermans ( bývalý eurokomisař pro klima – pozn. red. ) dával speciální pochvalu, že to bylo historické předsednictví, které nemělo, co se týče zelené agendy, obdoby. Všichni, kdo tu budovali Green Deal a říkali, že je to příležitost a realita, se teď najednou stávají bojovníky proti němu. Mně to přijde až tragikomické. Premiér by se za toto období měl spíše omluvit.
V Bruselu jste přes tři čtvrtě roku. Tak se chci vlastně trochu Muskovou terminologií zeptat, jakých pěti konkrétních věcí jste tam za tu dobu pro Česko dosáhl?
To, že je teď pád automobilového průmyslu, fleetové emise a rušení zákazu výroby aut se spalovacími motory hlavním tématem v Bruselu, je do velké míry moje práce. Zní to zvláštně, ale opravdu to tak je. Podařilo se mi také dostat do frakce Patriotů, což je třetí největší uskupení, kde opravdu hlasitě říkám své argumenty v oblasti automobilového průmyslu a Green Dealu. I na můj popud se povedlo dát zrušení zákazu aut na spalovací motory do ustavujících dokumentů této frakce. V environmentálním a průmyslovém výboru se mi daří přesvědčovat kolegy, aby hlasovali pro správné návrhy a vítězil zdravý rozum. Také jsem obsadil tři nejvýznamnější výbory a dělám dost diplomacii. Samozřejmě to ale není exekutivní funkce, takže nemůžu jako jeden europoslanec za pár měsíců změnit celou Evropu, ale dokážu nastolit svá témata.
Europoslanec není exekutivní role a sám jste říkal, že se chleba bude lámat na Radě EU, kam jezdí ministři. Sněmovní volby se blíží, sestavování kandidátek také. Už máte jasno, jestli budete kandidovat?
Nechci mlžit, ale jasno ještě nemám. Mnoho lidí včetně voličů mě přemlouvá, abych do národních voleb šel. Ale najdou se i tací, kteří to mohou vnímat tak, že mě zvolili do Bruselu a já jsem to po roce položil. Pracuji pro lidi a chci věci měnit. Je ale pravda, že první velkou ranou, kdy jsem o tom začal přemýšlet, bylo zvolení staronové Komise, proti které jsem hlasitě vystupoval. Na problémy s Green Dealem tu upozorňuji, ale je pravda, že víc už teď proti Komisi prakticky nezmůžu. Takže teď velice přemýšlím, jestli tady dokážu udělat ještě něco významného, nebo jestli je přece jen racionálnější se poohlédnout po případné pozici ve vládě a následně Radě EU.
A dal jste si nějaký termín, do kterého se chcete rozhodnout?
To udělám úplně na poslední chvíli. Přihlášky se podávají někdy v květnu, takže teď o tom přemýšlím a beru si čas do konce té nejzazší lhůty.
Zdroj: Idnes.cz
